Lidé jsou stále stejní.

Nedávno mě napadlo jestli jsme se mi lidé v průběhu času nějak změnili, Technologicky vzato určitě! Přece jen pokrok je pokrok. Máme televize, počítače a další jiné vychytávky. Jsme na vrcholu technické vyspělosti. Jenže uvnitř jsme vlastně zůstali stejní. Stejná lůza jako v dobách velkého Říma. Stále si žádáme tytéž věci. Chléb a hry. Kdysi lůza přímo šílela po pachu krve, po reálném umírání v písku kolosea. Gladiátoři kteří nastoupili před rozvášněné obecenstvo jej zdravili Morituri te salutant. Mi jdoucí na smrt tě zdravíme. Vědomí si toho, že mohou kdykoliv přijít o život. Pro mnohé možná vysvobození. Kdo ovládal fanatickou lůzu, ovládal Řím. A tak si říkám možná je to samé co si dnes stále žádáme. Umírání, smrt, pobavení. Jen dnes je to možná civilizovanější o to, že je vše jen jako. Schválně kolik virtuálních lidí "virtuálně zhaslo" za celý náš technologicky vyspělí věk na naších monitorech a obrazovkách? Myslím že je to nemožné spočítat. Zamysleme se kdo nás ovládá? Kdo má moc nad našimi životy? Kdo ovládá Řím. A protože sám sebe počítám za úplně obyčejného člověka a tedy i lůzu tak už slyším Morituri te salutant. Jdu se bavit.

Ennio Morricone Ballad of Sacco & Vanzetti

Usaďte se v klidu zavřete oči a zaposlouchejte se. Snad to na vás zapůsobí jako na mě.

Islander

Tak tahle píseň mě opravdu dostala. Marcus Hietala ukázal že umí zazpívat i opravdu dobrou rockovou baladu. A navíc i provedení klipu je víc než dobré.

Metallica

Tak trošku staré klasiky kterou mám rád. Je to sice hodně známe ale snad potěší. Je zvykem mích známých dávat na své blogy povětšinou meně známe hudebniky. Ja mám prostě rád staré osvědčené věci...